Pranostiky ověřené daty

Lidové pranostiky jsou staletá zkušenost s počasím. Některé sedí překvapivě dobře, jiné vůbec. U každé porovnáváme, co tvrdí, s třiceti lety dat z českých měst — a u těch, které mluví o délce dne, s astronomií.

• Medardova kápě
  8. června — Medardova kápě čtyřicet dní kape.
• Ledoví muži
  12.–15. května — Pankrác, Servác, Bonifác — ledoví muži. A po nich studená Žofie.
• Svatá Anna, chladno z rána
  26. července — Svatá Anna — chladno z rána.
• Svatý Martin na bílém koni
  11. listopadu — Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
• Zelené Vánoce, bílé Velikonoce
  24. prosince — Zelené Vánoce — bílé Velikonoce.
• Kateřina na blátě, Vánoce na ledě
  25. listopadu — Kateřina na blátě — Vánoce na ledě.
• Hromnice
  2. února — Svítí-li na Hromnice slunce, ještě se zima vrátí.
• Březen, za kamna vlezem
  březen až květen — Březen — za kamna vlezem; duben — ještě tam budem; máj — vyženem kozy v háj.
• Matěj láme led
  24. února — Matěj láme led; nemá-li co, tak ho nadělá.
• Lucie noci upije napůl
  13. prosince — Lucie noci upije a dne nepřidá.
• Na Nový rok o slepičí krok platí
  1. ledna až 2. února — Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále, na Hromnice o hodinu více.

Proč pranostiky „nesedí“ na datum

Většina pranostik je starší než gregoriánský kalendář, který se v Čechách zavedl v lednu 1584: po 6. lednu tehdy následoval rovnou 17. leden. Svátky se tak posunuly o deset dní dřív proti ročním obdobím. Medard podle starého kalendáře připadal na dnešní 18. červen a Lucie na 23. prosinec — proto u pranostik ověřujeme i původní datum, kde to dává smysl.

A druhá věc: pranostika nemluví o jednom roce. Říká, co se obvykle stává — takže ji jeden deštivý Medard nepotvrdí a jeden suchý nevyvrátí. Proto se díváme na třicet let.